Jednotlivé druhy sociálního zabezpečení jsou obecně financovány jednak z příspěvků pojištěnců a jejich zaměstnavatelů, a jednak z daňových příjmů.
Věcné dávky v nemoci a v mateřství
V případě věcných dávek v nemoci a mateřství určuje konkrétní pojistné pojistitel a schvaluje ho kontrolní orgán. Pojištěnci bydlící ve stejné oblasti platí u téhož pojistitele stejné pojistné. Pojistitelé mají možnost odstupňovat výši pojistného, pokud se náklady v různých kantonech a oblastech liší. Za děti (do věku 18 let včetně) a mladé dospělé (do 25 let včetně) se platí snížené pojistné.
Průměrné pojistné na dospělého (včetně krytí úrazů) činilo 382 CHF (318 EUR) měsíčně. Státní úřady přiznávají osobám s nízkými příjmy snížení pojistného.
Peněžité dávky v nemoci a mateřství
V případě peněžitých dávek v nemoci určuje výši pojistného pojistitel. Pojistné je stejné, jsou-li stejné pojištěné dávky, ale existuje možnost pojistné odstupňovat podle věku při zahájení pojištění a podle oblasti.
Dávky nahrazující ztrátu příjmu v případě mateřství a vojenské nebo jiné služby (APG) jsou financovány z příspěvků pojištěnců a zaměstnavatelů:
- 0,5 % hrubé mzdy (celkem, zaměstnanec i zaměstnavatel hradí 0,25 % každý),
- 0,5 % hrubého příjmu osob samostatně výdělečně činných, přičemž existuje spodní hranice příjmů, pod kterou se příspěvek podle příjmu snižuje,
- u výdělečně činných osob není pro příspěvky stanovena spodní ani horní hranice,
- ekonomicky neaktivní osoby platí podle své sociální situace příspěvek mezi 23 CHF (19 EUR) a 1150 CHF (957 EUR) ročně.
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Pojistné na pojištění pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je stanoveno jako procentní podíl z pojištěného příjmu a hradí ho zaměstnavatel. Podniky se zařazují do kategorií a tříd pojistného podle druhu a povahy činnosti. Klasifikace vychází především z míry rizika úrazu a z toho, jaká podnik uplatňuje preventivní opatření. Je stanovena spodní hranice pojištěného příjmu ve výši 126 000 CHF (104 889 EUR) ročně.
Nepracovní úrazy
Pojistné je stanoveno jako procentní podíl pojištěného příjmu a platí je zaměstnanec; uplatňuje se výhrada jiných ujednání ve prospěch pracovníků. Pojištěnci jsou rozřazeni do kategorií podle rizik (podle podniků, které je zaměstnávají). Spodní hranice pro pojištěný příjem je stanovena ve výši 126 000 CHF (104 889 EUR) ročně.
Invalidita
Pojištění pro případ invalidity (první pilíř, základní systém) je financováno z těchto zdrojů:
- 1,4 % hrubé mzdy (celkem, zaměstnanec i zaměstnavatel hradí 0,7 % každý),
- 1,4 % hrubého příjmu osob samostatně výdělečně činných, přičemž existuje spodní hranice příjmů, pod kterou se příspěvek podle příjmu snižuje, u výdělečně činných osob není pro příspěvky stanovena spodní ani horní hranice,
- ekonomicky neaktivní osoby platí podle své sociální situace příspěvek mezi 65 CHF (54 EUR) a 3 250 CHF (2705 EUR) ročně.
V systému základního pojištění hradí konfederace 37,7 % ročních výdajů. Kromě toho byl v období 2011 až 2017 přidělen na pojištění v invaliditě určitý procentní podíl celkových příjmů z DPH. Tento procentní podíl představoval 3,98 % v roce 2011 a bude činit 4,99 % v období 2012–2017.
Příspěvek v nemohoucnosti mimořádné důchody jsou financovány v plné výši konfederací.
Zaměstnanecké pojištění (druhý pilíř, povinné minimum): Každý poskytovatel důchodu určuje výši odvodů, kterými je potřeba pokrýt riziko invalidity.
Stáří a úmrtí
Starobní a pozůstalostní pojištění (první pilíř, základní systém) je financováno z těchto zdrojů:
- 8,4 % hrubé mzdy (celkem, zaměstnanec i zaměstnavatel hradí 4,2 % každý),
- 7,8 % hrubého příjmu osob samostatně výdělečně činných, přičemž existuje spodní hranice příjmů, pod kterou se příspěvek podle příjmu snižuje,
- u výdělečně činných osob není pro příspěvky stanovena spodní ani horní hranice,
- ekonomicky neaktivní osoby platí podle své sociální situace příspěvek mezi 387 CHF (322 EUR) a 19 350 CHF (16 108 EUR) ročně.
V systému základního pojištění hradí konfederace 19,55 % ročních výdajů. Na důchodové a pozůstalostní pojištění je vyčleněno 13,33 % celkových příjmů z DPH, jakož i příjmy ze zdanění heren.
Příspěvek v nemohoucnosti je financován v plné výši konfederací.
Zaměstnanecké pojištění (druhý pilíř, povinné minimum): Příspěvky se pohybují od 7 do 18 % pojištěného platu podle věku pojištěnce (důchodová bonifikace). Pojištěná mzda („koordinovaná mzda“) je část roční mzdy mezi 24 360CHF (20 279 EUR) a 83 520CHF (69 526 EUR). Výše odvodů zaměstnavatele musí být minimálně stejná jako souhrnná výše příspěvků jeho zaměstnanců.
Nezaměstnanost
Pojištění pro případ nezaměstnanosti se financuje z těchto zdrojů:
- 2,2 % hrubé mzdy (z toho zaměstnavatel i zaměstnanec hradí po 1,1 %); horní hranice: 10 500 CHF (8 741 EUR) měsíčně,
- příspěvek solidarity ve výši 1 % (z toho z toho zaměstnavatel i zaměstnanec hradí 0,5 %) ze mzdy mezi 10 500 CHF (8 741 EUR) a 26 250 CHF (21 852 EUR) měsíčně,
- osoby samostatně výdělečně činné a osoby ekonomicky neaktivní nejsou pojištěny. Konfederace přispívá k úhradě nákladů na služby zaměstnanosti a programy na začlenění na trh práce 0,159 % celkové výše mezd, z nichž jsou hrazeny příspěvky. V případě potřeby konfederace poskytuje krátkodobé půjčky v souladu s tržními podmínkami.
Rodinné dávky
Rodinné dávky v rámci federálního pojištění pro odvětví zemědělství: Rodinné dávky pro samostatně hospodařící zemědělce jsou financovány z veřejných zdrojů (konfederace [2 /3] a kantony [1 /3]) a rodinné dávky pro zaměstnance v zemědělství jsou financovány z příspěvků jejich zaměstnavatele (2 % hrubé mzdy), přičemž zbytek hradí konfederace (2 /3) a kantony (1 /3).
Režimy jednotlivých kantonů – ostatní pracovníci (což v některých kantonech zahrnuje i osoby samostatně výdělečně činné): Zaměstnanci žádné příspěvky nehradí (s výjimkou kantonu Valais, kde hradí 0,3 % příspěvku) a zaměstnavatelé hradí od 0,1 do 4 % podle kantonu a fondu. Rodinné přídavky pro osoby, které nevykonávají placené zaměstnání, financuje kanton.